Annette and Andy's Wedding - Svatba po anglicku
Tuesday, 18 November, 2008, 08:54 PM - Great Britain


I made a little change for this time starting with English part of an article. Two weeks ago, Annette and Andy got married at Fenny Stratford and had a great party at Little Brickhill later on. Almost the whole club assembled on the evening so we felt like nothing changed and we were experiencing a club night. I bet a Xmas meet wouldn't beat it.

Photos: Wedding


Po dvou letech doslo k male zmene, kdy clanek zacina anglicky. Duvodem je navsteva v Anglii, kde jsme byli pozvani na svatbu nasich kamaradu Annette a Andyho, clenu Milton Keynes horolezeckeho klubu.

Vikend to byl paradni. Nejdrime jsme ho zacali u Radky a Vladi na Suchdole, kde Rada nam poskytla luxusni dovoz az k letadlu. Po priletu hup do 207-ky s rizenim na prave strane a uz jsem otviral okenko misto razeni. Vecer britska strava, druhy den behem svatby to byla vubec jenom typicka strava a spousta pratel, v nedeli trochu nakupovani, darku a sup na Curry a v pondeli spokojeni jsme frceli zpatky na letiste a domu za klidnym Vojtasem.

Fotky: Svatba po anglicku


  |  permalink   |   ( 3 / 83 )

Surfovani v Devonu - Surfing experience in Croyde
Tuesday, 13 September, 2005, 04:10 PM - Great Britain


Ja na ceske verzi pracuju, mejte strpeni. Lukas

On Friday as usually we packed our stuff for weekend, picked up Hanka and Jiri and went for our weekend adventure. Because of our late arrival, we had our campsite booked and we were lucky we did so, cause it was crowded. Croyde is the second best place for surfing in England, I was told. When the guy in the reception calculated that we should pay 113 pounds for 4 people for 2 nights, we smiled that he had to made a mistake – no he didn’t it was the most expensive campsite we had ever slept in Britain. Our disappointment overcame friendliness of staff, beautiful weather and big waves we could see from the campsite in the morning.

As we hired all necessary equipment for four hours we hurried on the beach determined not to loose any minute of it. Water was quite cold, beach quite crowded, but we didn’t even realise it at first because of our excitement. Everybody was just amazed by the height of waves, especially if you swimming or standing in the water which is up to your neck, when one meter wave comes it seems just huge. Some of them just splashed on us, crazy, I didn’t know where up or down was, where my legs were, I couldn’t control anything just held my breath and hoped it was quickly over. What’s more surf board tightened to my leg was dragging me into different directions. As complete beginners we were watching people around a trying doing the same, we were not so bad, but four hours just was not enough practise :o)

I would have never believed how knackered we were after only four hours. We took the rest of the afternoon/evening easy, just fly the kite and had a barbeque.
On Sunday Sea was much calmer, so we rather went for snorkelling and crab watching between cliffs. Oh and did some scrambling too. On way back we just took cheap petrol in Swindon and arrived home before midnight.

Sorry, we haven't got many photos.


  |  permalink   |   ( 2.9 / 55 )

Leto po velssky - Loose Welsh Rock
Wednesday, 17 August, 2005, 10:18 AM - Great Britain


Nevim proc, ale tahle hora je primo magicka. Uz kdyz jsme ji videli poprve, kdyz jsme tam byli s Jirkou a se Zipem predloni v lete, jsme si rikali, ze tam proste musime jet nekdy lizt. Ani ne dva roky a jsme tu jako na koni.

Vyrazili jsme v patek hned po praci, plni nadseni a ocekavani, coz se nam krute vymstilo na zacpane dalnici, ale nebylo to zas tak hrozny. Nejak jsme se procucali na M6 a tam uz to kupodivu jelo. Po ceste jsme slupli lasagne na nasich oblibenych services v Telfordu a uz nas cekala jenom sama pozitiva. Jednoduche silnicky a zaprdeni ridici, Luky predjizdel jak zbesilej, ale stejne nam to celkove trvalo 4.5 hodky. Krajina byla nadherne zelena, primo stavnate zelena a od Welshpoolu zacaly i kopecky s nezbytnyma ovcema, nadherne osvetlene zapadajicim sluncem. Kochali jsme se jedna basen, dokonce jsme poznali misto z naseho vanocniho putovani s MKMC klubem. Do kempu jsme dorazili kolem pul desate, placli stan na nejrovnejsi volny misto na uplne sikmy louce, otevreli pifo a kochali se vyhledem na tu nadhernou skalu.

Rano bylo posmourno a chodili mraky, hora na nas vykukovala a zase se nam schovavala. Po snidani Luky prohlasil, ze mraky ridnou, ze to je jasne videt, tak jsme sli na to. Farmarka v pyzamu nas jeste povzbudila, kdyz jsme platili kemp, prej ze na vikend hlasi sucho. Tak jsme si rikali, ze kdyztak dame jednu lehkou cestu, kdyz bude vosklivo na tu nasi vybranou – Hyrib. Byli jsme oba spokojeni jak nam to pekne slape, maje v pameti nasi dvouhodinovou streku ke skale, kdyz jsme lezli Tryfan. No tahle hora taky nezklamala, cekalo nas pekne dlouhy a pekne strmy sutoviste, jeste ted nevim, jak jsme to zvladli bez jedineho urazu, a pak jeste chutovka v podobe traverzu na polici obrostle mokrou travou a mechem. V predstave toho, ze traverzuju tu polici zpatky a sjizdim dolu tim sutovistem, jsem si rekla, ze snad uz vylezu cokoliv.

Taky ze jo, zacatek jeste sel, ale potom jsme nejak zazmatkovali a nemohli najit zadny misto k prvnimu jisteni, tak Luky trochu slezl z cesty, stoupl si do mokreho mechu a zalozil nejlepsi jisteni, co siroko daleko nasel. Dalsi pokracovani uz bylo v celku bez vetsich zadrhelu, pomineli clovek fakt, ze obcas se ocitne stojici na obrovskym kameni, kterej se trosku hejbe, nic moc pocit. Az na jeden tezkej krok v posledni dylce, kdy nevim jestli me drzela skala, nebo me Luky soukal lanem nahoru, to nebylo zas tak tezky. Vrcholu jsem dosahla jako prvni, nebot uplne posledni kousek byly terasovite pidistenky, takze jsem dostala opravneni se do toho vydat. Nahore jsme pojedli a pak uz jsme se vraceli do kempu, abychom stihli ukuchtit veceri nez se setmi. Meli jsme spoustu jidla na grilovani a snedli jsme to vsechno dokonce i ty dve karbenatky.

Nedelni rano se udelalo palermo, na skalu se nam uz nechtelo a tak jsme vyrazili pesmo. Jak jsme byli rozejduty z alp, tak jsme nahoru skoro vybehli. Luky me ukazoval, kudy tenkrat s Jirkou a Zipem sli, co videli, co nevideli a kde je napadly ty agresivni ovce. Z vrcholu jsme sesli takovou prurvou dolu k plesu, bylo to docela neprijemny, vsude sutoviste, sem tam jsme nejaky kamen urvali a on vyrazil do udoli, ale turisticka cesta na vedlejsim svahu nebyla o moc lepsi. Luky chvili vahal, jestli ho nekdo neuvidi dalekohledem, ale pak do toho plesa hupsnul na Adama, trochu zmodral to musim uznat, ale jinak byl v pohode. Pak jsme se vydali cestou mezi vresy s krasnymi vyhledy zpatky do civilizace, nejdriv k hospode na pivo a pak zpet do kempu, kde jsme pojedli, zabalili a vyrazili zkratkou k mori. Zkratka se ukazala, jako jednosmerna cesta mezi farmama, proste dobrodruzstvi.

Jeste jsme si vycachtali nohy v mori, obhlidli hraz, nechali se vyfoukat od vetru a pak uz jsme ujizdeli zpatky k domovu. Nemusim pripominat, ze se nam vubec nechtelo :o)

Fotky: Cadair Idris


As usual, I'm having problems how to start this small article. We were probably deperate to go away after previous weekend spent in Milton Keynes and I was also curious about climbing on Cadar Idris.

We packed our stuff on Thursday and shooted of MK straight after work on Friday afternon. Traffic was flowing so we got to the campsite just before it got dark. I really like this campsite - it's actually a field with a showers/toilet block adjancent to a farm house with beautiful views of Cadair Idris massif in background.

On Saturday morning, we woke up into a grey morning but were expecting weather to clear out later during the day. In Czech Republic, we say that weather settles around 11.00 am so we waited till then and started really clearing out. I thought it would be great to pick an easy route for getting used to rock and area so chose the Hyrib - HS route around 114m long with five pitches.

It took us good two hours to get below the route to discover that we were at the bottom of a cloud level (it seemed that what we say in Czech didn't apply for Britain). I started leading first pitch which was supposed to go in a watery groove. I traverse left and started learning different types of rock loosiness. I probably missed the first belay point because finished on a boggy ledge. The second pitch was much better, clous were really clearing out and rock got better too, just loosiness didn't change. As we were going up, clouds were dissapearing and rock got steeper except the last pitch where we traversed one foot wide boggy ledge with a thrilling vertical drop of good fifty meters. We got to the top around five in the afternoon and I was sure that we were not going to climb another route. On way down, we caught a beatiful sunset which enlightened a whole valley into gorgeous vivid colors.

Sunday morning was very different to Saturday as we were woken up by an incredible heat in our tent. We woke up into a sunny day and were enjoying a full view of the Cadar Idris massif. I have to admit, a wall we climbed day before looks very respectful from the campsite, but it's not that steep and inaccessible.

Since we were pretty tired and Romana hasn't been to the top of Idris before, we chose to walk to this day. I thought it would take us three hours to climb 700 altitude meters and six kilometers, but were running like a crazy frog. It was probably due to our trip to Switzerland where we got used to big altitude difference, and it took us less than an hour and half to stand at the top. The weahter was gorgeous se we could se a distinctive shape of Snowdon in north and peaks of Brecon Beacon in south.

We didn't want to leave this place so we stopped at a seaside first and then travelled home during night. What a wonderful place, I really like this part of Wales as it is so quiet and tranquil.

Photos: Cadair Idris

  |  permalink   |   ( 3.3 / 83 )

Jak jsme slavili nase vyroci - Norfolk Beach Experience
Tuesday, 19 July, 2005, 12:57 PM - Great Britain


No musim se priznat, ze ze zacatku to vypadalo dost bidne, nemohli jsme se rozhodnout, co budeme vlastne delat. Jak se clovek snazi vymyslet neco fantastickeho, specialniho tak se to vetsinou nezvydari.

Nakonec jsme vyrazili v sobotu rano smer Norfolk s tim, ze proste nebudeme nic hrotit a planovat. Cestou jsme se stavili podivat na Grimes Graves, praveke teziste pazourku a meli jsme stesti, zrovna tam probihaly doprovodne akce, jako malovani na kridu (pro deti, ale taky jsem se zucastnila) a ukazka tesani pravekych sekyr z pazourku, to bylo obzvlaste zajimave, protoze ted uz vime jak na to teoreticky, ten chlapek vypadal jak blondaty tarzan a prej se tim zivi, mlatil do toho nejakym jelenim parohem a docela mu to slo. Pravekej dul vevnitr nebyl nic extra, ale to zato cele misto bylo nadherne, vsude doliky a kopecky od dolovani porostle materidouskou a jinymi vonavymi bylinkami a k tomu pruvodce ve slusivem zlutem kloboucku. Nakonec jsme tam stravili skoro tri hodiny a pak jsme pokracovali smer more a plaze.

Musim uznat, ze o anglickem mori jsme nikdy nemeli valne mineni, proto nas tohle totalne dostalo. Kolem 5 jsme dorazili na plaz, jen tak pro poradek ozkouseli morskou vodu a malem padli na znak ono to bylo koupatelny, teda primo teply, tak 23 hadam, no jestli to vydrzi tak kaslem na narvane Chorvatsko a Italii – Anglie bude ta prava letni dovolena u more. Tak hura do plavek a pak asi sto metru do more, nez se doslo do koupatelne hloubky. Jedina potiz byla v tom, ze tam byl zakaz stanovani a my chteli prespat na plazi. Takze jsme se vycachtali a vyslunili, pak si zasli na vybornou veceri a vydali se na tu plaz z jine vesnice, kde zakaz nebyl. Cestou jsme jeste potkavali opozdene vyslunene skupinky a taky jedny borce, co si postavili stan primo na plazi. No my tak odvazni nebyli, protoze ve dve v noci mel byt nejvyssi priliv a my suchozemsky krysy jsme netusili kam az to more vyleze.

Tak jsme se vyskrabali na jednu obrovskou pisecnou dunu a tam jsme se zabivakovali. Az na to, ze bylo desny vedro a zrali nas komari to bylo desne krasny, tolik hvezd uz jsem dlouho nevidela.

Rano nas vzbudilo slunicko a byli jsme tam jenom my, pisek a more a v dali pejskari a divnej dedek s karkou a rejcem, proste romantika az na pudu. Uvarili jsme kaficko, posnidali, Lukas se vycachtal na adama, ja jenom po kolena. Pak mi pujcil svoje nahradni trenyrky, protoze ja mela jenom dlouhasy a bylo vedro, no a ja je cely promocila pri pokusu o dobyti pisecneho ostrova, at zijou hratky ve vlnach.

A ponevadz jsme dostali zase hlad, vypravili jsme se nakoupit dobroty na picnic na plazi. Pak jsme projizeli dal po pobrezi a hledali piknikovaci plaz nebo tulene. Nasli jsme tulene, teda upoutavku na vylety lodi za tulenema, cemuz jsme nemohli odolat. Nemeli jsme sice uz moc casu na jidlo, ale neco malo jsme pojedli, protoze nejhorsi je jet na tulene s hladovym zaludkem. Tuleni byli bozi, valeli se na plazi, vystrkovali bricha proti slunci a uplne ignorovali turisty, par jich plavalo kolem lodi, desne srandovne vykukovali z vln. Par lidi tam pozorovalo dalekohledem i ptaky, ale me pripadali vsichni steni, proste rackove.

Jak jsme videli ty tulene, uplne jsme dostali chut taky se cachtat ve vlnach, zajeli jsme k nejblizsi plazi, byla oblazkova, desne tam fucelo a more bylo desne studeny, ale spousta lidi se tam stejne koupala, par dokonce nedobrovolne, protoze byly obrovske vlny a kdyz byl clovek nepozorny ohodilo ho to od hlavy k pate. Lezeli jsme v zavetri za lodi a piknikovali a spekulovali co podnikneme. Nakonec to vyhrala nase osvedcena pisecna plaz z predchoziho dne, proste jistota ktera nezklame. Tam jsme se vydrzeli povalovat az skoro do deviti a vubec se nam nechtelo odtamtud odejit...

Fotky: Norfolk


What a wonderful weekend! Since I and Romana didn't feel somehow to go climbing, we decided to go touring some nice seaside instead. Weather forecast looked more for walking than sun bathing so we didn't hurry to hit a coast line and stopped on a very nice English Heritage site Grimes Graves.

At the site, you could see almost nothing except loads of eroded pitches which were used for flint mining in prehistoric age (2500 BC - 2000 BC). However, a combination of a nice sunny day, smell of thyme, flowers in their bloom, a guided tour around pitches and some other activities made it a perfect relaxing afternoon in a country side.

We left the site late afternoon and were heading to the Holkham Bay which is situated close to Wells-next-the-sea where we just about missed the peak of beach lovers. We didn't expect to go swimming, but the sea was really warm, around 23 degrees of Celsius and the beach itself beautiful, enormous space of sand and dunes. Therefore we fought that it would be a good idea to sleep there in sleeping bags only, but it was quite stricly prohibited.

Our alternative plan was to park in Burnham Overy Staithe and walk to the Burnham Harbour Beach which was a continuation of the previous beach. Everything looked great, blue skys, gorgeous sunset, just a few people on the beach (some camping in a tent) so we picked a place in dunes where we could see the sea, but to be sheltered - a romantic night was about to begin. Shortly after worming into sleeping bags, rather big bloody bastards started to fly around our faces and to suck our blood so we put a rain cover over us. However, down sleeping bags were already quite hot and the cover help to condensate water so we took it off and 'cuddled' into the bags facing ground (this was around midnight). We couldn't fall asleep and at around one o'clock, the bags were like wet suits how we were sweating so we opened them and let the bastards to do their job. On the brighter side, the stars were awesome. I haven't seen so many and so bright for a long time.

Sunday was even hotter than Saturday so we decided to spend a few hours on the beach which was apparently used by naturist walkers in the morning. It was quite funny to observe them how they were trying to avoid non-naturist by changing a direction of their walks. Romana discovered in a guide book that we could go to observe seals at Blakeney so we packed our stuff and went there. As you would expect in a turistic area, tours were organised by boats. Seal were great, they were probably enjoying sun and I was surprised that we (I mean a few boats for 30 people) didn't disturb them at all.

In the late afternoon, we decided to go to the Holkham Bay again and enjoy a great summer weather again.

Photos: Norfolk

  |  permalink   |   ( 3 / 67 )

Snowdonie (krvava zkusenost) - Snowdonia (Bloody Weekend)
Monday, 20 June, 2005, 12:08 PM - Great Britain


Pocasi na vikend hlasilo tropicka vedra tady v Milton Keynes, tak jsme se rozhodli vydat do hor na severu Walesu, ktere mely byt trochu prijemnejsi - teplota kolem 25 stupnu, polojasno, mirny vitr, zvysena vlkost. Rikate si, ze senilnim a pisu jen o pocasi, ale ono to bohuzel bylo primo idealni pocasi na lihen a vyher municek (anglicky MIDGES).

Jiz v patek nam dali o sobe znat po prijezdu do kempu, o to to bylo horsi, ze ty potvory nebyly videt. Stan se nam podarilo postavit v temer rekordnim case a ani ranni snidani jsme nikdy tak rychle nestihli. Na odpoledne jsme se domluvili s Michaelem, ze si zalezeme na plotnach Idwel v Ogwen udoli, tak jsem vybral dle pruvodce nejhezci cestu vychodni stenou (sedm delek, VS). Po slezeni musim rict, ze cesta uplne paradni - neklouzava skala, dobry chyty, jen ty police. V pruvodci byly popsany jako idealni (a taky jedina) mista na jisteni. Nam asi predtim dost zaprselo, tak jsme casto preslapovali v nacucane trave. Dokud bylo teplo a slunicko, parada. Clovek se jenom potil, ale jakmile prisel stin, ty mrchy municky si nas zase nasly. To bylo peklo, nebylo kam utect, ikdyz jsem si snazil namluvit, ze prece nejakou bolest ustojim, tohle neslo. Posledni delku, ktera byla popsana jako technicky narocna, delikatni, jsem preletl, ani nemel cas si vychutnat expozici na hrane.

Vecer se odvijel v podobnem duchu. Jen co jsme prijeli do kempu, slunce zapadlo a zacali zne pro municky. Zapalili jsme gril v nadeji, ze je vypudime, ale jen s omezenym ucinkem. Kdyz se to uz opravdu nedalo vydrzet, vyrazili jsme postipany do hospody, kde se ale ty mrchy uz adaptovaly a zacaly letat i dovnitr, o zahradce ani nemluve. Musim udelat jednu poznamku k zahradkam. Vzdycky je dobre pozorovat lidi, jestli se drbou nebo ne. Ono to vypada, jako kdyby jen tak premysleli u piva a intelektualne se prodrbavali ve vlasech, aby vybudili myslenku. Opak je pravdou, usilovne honej municky ve vlasech a usich pricemz se snazej opit, aby zapomneli na bolest.

Nema asi cenu popisovat rano, protoze se vse opakovalo. Jen musim rici, ze jsme vylezli paradni cestu a v nedeli posmajdali po lesich u Betws-y-Coed a odpoledne se podivali na hrad Conwy, z cehoz je vetsina fotek. Toz at vsechny municky pochcipaj a prdim na predsudky, kupuju DEET repelent.

Fotky: Snowdonie


What a wonderful trip to Snowdonia. Temperatures were supposed to be soaring hot in Milton Keynes so we decided to go to north Wales for a cool weekend. Forecast was partly cloudy, humid, 25 degrees of Celsius, a bit wet. What I didn't realise was that it were ideal conditions for breeding/biting of hord of midges.

When we came to a campsite in Capel Curig on Friday night, we pitched our tent in a record time, even though they were invisible we could feel them indeed. Timewise, we made another record of our picnic-in-grass breakfast on Saturday morning. In the afternoon, we met with Michael below Idwell slabs and picked the best route according to a guidebook - East Wall Girdle Route (VS, 7 pitches). It was a great route indeed except the guidebook was mentioning grass ledges for belay points, but they were actually boggy ledges full of flies and of course, our weekend companions, midges. I thought I could withstand pain, but the last pitch, which was described as an awkward groove, flew up without noticing awkward steps at all. Our agony deepend when we came to the campsite, sun was just gone and midges come. I thought about a romantic BBQ, well it was, except we were describing to each other where we were and were not bitten. I also thought that we could escape to a pub, but these small bastards adapted and were already happily biting inside.

I won't keep describing how we got to the tent and woke up in the morning, becase we didn't learn a lesson so were bitten again and again and ... However, we climb one very nice multipitch route, which is great on a dry day and visited Conwy castle on Sunday - most of pictures come from that day. As I said at the beginning, what a wonderful weekend!!!

Photos: Snowdonia

  |  permalink   |   ( 2.9 / 69 )

Danka & Dadun na navsteve - Danka & Dadun Visit
Thursday, 26 May, 2005, 06:00 PM - Great Britain


Uz je to tady, prvni oficialni navsteva z Cech tento rok. Danka a Dadun k nam prifrci ve ctvrtek 26/05/05. Nejdriv to vypada na poznavani Londyna a Oxbridge, potom bychom chteli vyrazit na vikend ven. Libila by se mi Snowdonie nebo Lakes, uvidime podle pocasi.

Trochu je lituju, protoze to pro ne bude muset byt teplotni sok. Doma kolem petadvaceti stupnu a hup do Anglie na stridmych patnact az osmnact stupnu. Danka pry kempuje jen za letniho pocasi, to by tady taky letos nemuselo vyjit, tak snad si vezmou opravdu teplej spacak :-) Drzte jim palce.

Tak uz jsou tady, tak jsem si rikal, ze budu logovat a blogovat jejich prubeh:

ctvrtek 26/05/05 - Londyn, rano jsem je posadil na autobus a do vecera o nich nechci slyset.
patek 27/05/05 - Oxford, vcera se nam trochu utahali a spalili ostrym anglickym sluncem, takze dneska relaxacne do Oxfordu.
sobota 28/05/05 - trochu jsme to vecer pretahli s grilovanim, takze rano jsme si pospali, pak jsme sbalili a vyrazili za slunickem, v Lancasteru jsme udelali mezi zastavku do hradu, ale byla to veznice a kdyz jsme konecne nasli krasnej a neobsazenej kemp, tak jsme se museli poradne najist, abysme v tom vetru neuleteli
nedele 29/05/05 - pocasi se umoudrilo, i kdyz na vrcholcich fucelo, vylezli jsme Scafell Pike a vecer jsme vydeli zachranare v akci, v kempu prvni setkani s midges
pondeli 30/05/05 - v noci kosa (diskoska v aute), rano modroplech, vyrazime na Sharp Edge, je opravdu impozantni, Danka leze jako kamzik, pak pokracujeme po hrebeni, vsechno nam lezi u nohou (uplne jak ta scena ze statecneho srdce jak bezi po vrcholcich hor)
utery 31/05/05 - zustanteeee, nejezdete nikam!!! To prece neni mozny, ze to tak rychle uteklo.

Fotky: Danka & Dadun


What a great visit! After one year break, we persuaded some of our Czech friends to come over finally. They did some sightseeing at the beginning (went to London and Oxford) and had a chance to experience a great British outdoors with midges in the Lakes later too.

The weather was a typical British spring/summer. We enjoyed the most of Saturday on M6 in queues and rain, stopped to visit a Lancaster castle only. It's a very nice castle, however, our guide book doesn't say that it is used as a prison even in these days. After a very short visit we headed directly to Borrowdale in the Lakes.

Grange campsite was full (Sandra & Phil found out too, but chose a different campsite, what we discovered later on Sunday) so we camped a little bit closer to a Scafell Pike base and were constantly entertained by a group of 'footballers' digging a ball out of a bog. They seemed to be pretty common during the bank holiday weekend, I mean footballer going to campsites.

Saturday night was pretty dramatic with very strong winds, but Sunday morning looked much better. We set out for Scafell Pike around 10 am and were at the top around 3 pm. The views were magnificient with Great Gable close to us and Skiddaw on a horizon. When we were descending down, somebody got probably injured, because there were many Keswick Mountain Rescue team members and shortly after them even arrived a helicopter. It didn't help Dan to get ready for the Sharp Edge since he doesn't like heights.

Monday was a little bit more relaxed as we were trying to recover from a very cold night. On way to Bencathra, we stopped in Keswick and I have to say, it's a paradise for outdoor shoppers. I felt like Alice in wonderland, but the weather was too good to do shoping. On way to Bencathra, we climbed the Sharp Edge which rewarded us with nice exposure, which Dad didn't really enjoy.

Photos: Danka & Dadun

  |  permalink   |   ( 3 / 61 )