Czerne Bagno
Sunday, 30 May, 2010, 09:07 PM - Rest of the World
V sobotu po poledni jsme vyrazili na denni vylet na druhou stranu Orlickych hor, do raselinist pod Zielincem. Lesy pekne, lide zadni, stezky raselinistemi nektere udrzovane a nektere jiz ne. Tez byl videt kontrast mezi lyzarskym Zielincem a prilehlymi turistickymi cestami.
Fotky: Bagna, bagna, bagna
Last saturday, we made a day trip on the opposite side of close-by mountains to visit nice and very woody moorlands. Trip was very pleasant though Romca took a small snack only and we walked and travelled for seven hours.
Photos: Moorlands
Alpy s doprovodem - Zillertal Ski
Sunday, 11 April, 2010, 08:34 PM - Rest of the World
Fotky - Photos
Tak poporade, nejdriv o te nasi lyzovacce. Jak jsme vyrazili s detma do Alp a prekvapive si zalyzovali oba, vlastne vsichni tri pac Vojta uz lyzuje tez.
Vojta lyzuje (video)
Akorat se u toho tvari dost otravene, nechapu proc, ale treba ho to pristi rok chytne. Teda na vleku jezdit ho bavi, ale dolu by to nejradeji spluzil susem.
At the beginning of March we went to Austrian Alps - Zillertal. All of us. And two other families. We took turns. For example - in the morning were skiing mums, than dads with kids arrived, gave children to mums and disappeared on skies for the whole of the afternoon. I found it quite convenient, cause we both could ski every day for some time. We did not get tired as much as if we would skied the whole day. Kids were happy as well as there were snow parks for kids.
Lyzovacka v Alpach - Skiing Trip to Austria
Wednesday, 10 December, 2008, 08:23 PM - Rest of the World
Soelden, Rakousko, cca 800km od Rychnova, zacatek prosince 2008. Smoula vybral paradni misto, paradni pocasi, paradni ubytovani a hlavne paradni partu, s kterou jsme stravili ctyri dny na lyzovacce v Alpach. 130km sjezdovek na trech obrovskych kopcich vcetne jednoho ledovcoveho.
Tonda byl kazde rano tak nadrzeny na lyzovani, ze se to tezko k necemu jinemu prirovnava. Kazdopadne jsme byli skoro vzdy prvni na lanovce a uzivali si manzestru. po prvni hodinu. Tonda se stal taky nadsenym ucitelem poradneho carvingoveho oblouku.
Druhy vecer jsme se chystali do bazenu, ale vetsi cast osazenstva vytuhla, tak jsme sli na vyslap po mestecku. Po chvili nas prilakalo svarene vino a pote taky desny rachot mistnich certu. Jestli si nekdo myslite, ze uz se certu nemuzete bat, zajedte do Tyrolska. Myslim si, ze nejen Lenka si trochu cvrkla.
Treti vecer jsme konecne vyrazili do vyrivek a saun. Musim rici, parada. Do sauny jsem sel drive a v sedm prisel mistni borec s kyblem snehu a kyblem vody s esenci. Nejdriv nas pohazel snehem a pak zaclo trifazove peklo. S vykrikem yyyhaaa vzdy polil kamna pul litrem vody a pote hnal horky vzduch na nas. Vetsina usmevujich 'rakusanu' se postupne prehrivala az nakonec nefalsovanou polstinou a rustinou sauna borce proklinala. Po trechu rundach a deseti minutach pekla lidi si ulevili, kdyz otevrel dvere a pustil nas ven (po pravde jsem bez jakekoliv diskuse vypadl jiz drive).
Posledni den jsme trochu zvolnili a uzivali si jednu tritisicovku od shora az dolu - 10km cervenych sjezdovek. Idealni na carving, tak jsem si od Smouly pujcil super-obracky a svistel dolu 30-metrovym obloukem.
Fotky: Nejen ze svahu
Videa: Nejlepsi cervena (34 MB), Certi (51 MB) a Nazdar (18 MB)
What a great trip. I was sort of getting really excited by early snow at Czech so was calling friends if anybody goes to Alps. Luckily, I found a place and went for a four day trip to Tyrolian Alps - Soelden.
Three days of great skiing on empty pistes was a great start of the season. I can not wait till end of January where we plan another short break to Alps.
Photos: Shuus Masters
Videos: The best red run (34 MB), Devils (51 MB) and Good Bye (18 MB)
Na Slovensko aneb Rohace a svatba - Slovakia
Tuesday, 2 September, 2008, 11:43 AM - Rest of the World
Stalo se v cervenci, ze jsme konecne jsme taky vytahli paty za hranice, ze jo. Teda trochu jsme zakufrovali v Beskydech, ale jinak jsme to zvladli. Halusky v Terchove byly naprosto bezkonkurencni. Stravili jsme nekolik dni v Horarni pod Bielou Skalou. Trochu nam prselo, ale my jsme to vydrzeli. A pak jsme se presunuli na skorouplnyvychod do Trebisova na kamaradovu svatbu.
Ucastnici zajezdu: kocarkove komando1 - Hanka, Jirka, Kristof, kk2 - Romca, Lukas, Vojta. (obcas bylo dost veselo, kdyz Vojta zacal napodobovat Kristofovy hlasove projevy a Kristof mu s radosti odpovidal, to nam az usi zalehaly)
Navstivili jsme:
Rohacskou dolinu, Tatliakovu chatu, vysplhali jsme k plesum, ochutnali cucoriedkovy sen.
Kvacanskou dolinu, krasny mlyn, kozu, zakonceno jak jinak haluskama.
Ziarskou dolinu, Ziarskou chatu, Alika z Police, furt do kopce pak z kopce.
Oravsky hrad, Oravskou prehradu, lilo a fotaka nebylo.
Muzeum oravske dediny, tak to bylo supr, malem jsme to cele stravili v kozim chlivku.
Presun na vychod, Spisky hrad.
Trebisovska svatba.
Tokajske, sklipek, grilovacka na vychodnarske vesnici.
Domuu, posledni halusky v Beskydech, konicek bojim bojim, chci vijo, nemame.
Fotky: Slovensko
We spend great week with Jiri, Hana and little Kristof in Slovakia. Few days in the west of Tatra mountains where we did some pushchair tours. We ended our trip on Martin and Zuzka wedding in the east part of Slovakia. Martin is Lukas and Jirkas coleague from the Open University.
Photos: Slovensko
Grossglockner - 3798m
Tuesday, 9 October, 2007, 09:30 PM - Rest of the World
Pred par tydny me nadchl Zdenek Havranu pro vystup na Weisskugel, treti nejvyssi horu Rakouska. Protoze pocasi dole na jihu nepralo, Zdenek se rozhodl sundat pytel z Grossglockneru diky dobre predpovedi pocasi.
Po pravde jsem byl pod horou pred mesicem s Romcou a Vojtou. Kdyz jsem na ni koukal, rikal jsem si, ze jednou az budu opravdovej frajer, tak na ni vylezu. No nevim, tohle se asi nestalo, ale preci jsem horu slezl minuly vikend.
Jednim slovem nadhera, vylez na Glocknery je opravdu to, co me bavi. Clovek rano vstava a vyrazi za tmy, pozoruje hvezdne nebe nad hlavou bez svetelneho smogu, pote za rozbresku jiz leze relativne lehkym terenem a pozoruje jak se meni barva oblohy z oranzove pres ruzovou do modre. Na vrcholu paradni vyhledy do vsech svetovych stran, vsude vsechno paradne ostre videt.
Tedy vrchol jsme zdolali jako druzi posledni nedeli 7.rijna 2007 v 9.15 Normalni cestou se Zdenkem a Marianem. Hore Zdar!
Fotky: Grossglockner
I remember club members talking about climbing some 4.000m high mountains over this summer. I little bit envy, but wouldn't thought that could actually climb as well. When colleague of mine offered me to climb Weisskugel, third highest mountain in Austria, I was immediately for it.
Fortunately, a weather was not great in south Austria where Weisskugel is therefore Zdenek suggested to climb Grossglockner, the highest Austrian mountain instead. I don't regret that he chose so. It was a great climb via a Normal route, weather ideal and magnificient views all around.
Photos: Grossglockner
Alpy druhy dil aneb nezachumelilo-li nam
Wednesday, 3 October, 2007, 07:51 PM - Rest of the World
No tak v Nedeli vecer jsme se ocitli v Heiligenblutu u jedne moc mile pani. Cestu nam poradil jeden chlapek v apartnich rajtkach asi to bude mistni kroj, melo to desne divny poklopec.
Pondeli - predpoved zni priznive a tak na doporuceni pani domaci vyrazime na Franc Josef Hohe odkud je videt nejen ledovec, ale i nejvyssi vrchol Rakouska Grosglockner. Opravdu je nadherne a vrchol vystupuje z mraku, dokonce je videt i chalupa pod vrcholem. Nemuzeme se toho nabazit, tlacime kocar hlava nehlava, Vojta spi a pak teda trhame kojici rekord a ten uz asi na dlouho zustane - doufam - 2500 mnm. Odpoledne se zatahlo a zacalo lejt jak z konve nebylo nic videt, ale nam to bylo putna, byli jsme nasluneny do zasoby.
Utery - dle predpovedi prsi, teda leje, vyrazime po asfaltce k vodopadu, tam prichazi krize, leje my mame hlad, Vojta spi, ale co nevidet se vzbudi na kojeni. Luky se sel mrknout k vodopadu, ja natlacila chleba se syrem a hned byl ten svet krasnejsi. Pak jsme se jeste najedli spolecne za chuze a svet razem zruzovel a Vojta to vydrzel az domu, takze kojeni v desti se nastesti nekonalo.
Streda - no tak to jsme necekali, chumeli, vanice jak o vanocich. Snidame, davame hlavy dohromady a po zrale uvaze balime a frcime domu, bo predpoved pocasi nevypada vubec priznive, skoda. Loucime se a slibujeme, ze urcite jeste prijedem az bude hezci pocasi. Cestou jsme jeste prespali v Mikulove a stastne dorazili domu ve ctvrtek kolem obeda.
Fotky: Austria 07
Jodlovani v Alpach
Thursday, 30 August, 2007, 08:29 PM - Rest of the World
V nedeli jsme se vydali do Rakouskych Korutan do malebneho Alpskeho mestecka Bad Kleinkirchheim, kde ze vsech strani vykukuji sjezdovky a hemzi se to lyzari, ale v lete tam chcip pes, teda skoro.
Pondeli - vyrazime lanovkou na Kaiserburg, kde s Vojtou trhame rekord z Pradedu a kojime ve vysce 2039 m n m. Jeste tam byly ty panoramata a pekne jsme si cestou dolu naklepali vsechny svaly na nohach, takze jsme druhy den chodili jak kaceri. Vojta versinu cesty prospal - mame zlepsovak - nekdo ma na kocarku prehazovaci rukojet, nekdo korbicku - my mame prehazovaciho Vojtu viz foto. Pocasi bylo primo pohlednicove. Jo mensi chybicka se vloudila, bo nase chalupa, je sice v kopci, ale na opacne strane udoli, takze jsem museli jeste nejaky ten kilasek dokacerovat dom. Tam jsme padli a do toho maleho raraska vjela nastradana energie nebo co a chvili to vypadalo, ze samou radosti z pohybu prorazi spryclata v zapujcene postylce.
Utery - odpocinkovy den 1. Prochazka okolo Falkert See - zacina prset. Luky mi zakazuje navstevu parku Heidy... nevim jak dal, ale byla tam spousta obrovskych sadrovych figurek. Radsi jedeme na vyhlidkovou Nockhalm Strasse - kolem mechoveho jezirka a pak si me udobruje spekovym knedlikem se zelim na jedne suprove mrnave chajde, co tam nabizi ubytovani az pro 8 lidi - to se asi domaci musi vystehovat. Zbytek vyhledu je jiz znacne poznamenan mlnou a vydatnym destem.
Streda - odpocinkovy den 2. Kratka prochazka do blizke vesnice St. Oswald. Se ukazalo, ze ta vesnice zas tak blizko nejni a je pekne do kopce. No proste to bylo snad na tri hodiny ostre chuze ve stridavem desti bez jidla, pac mimo sezonu vam nikdo ani skyvu nepoda. Zpatky jsme to uz vzali zkratkou, hlava nehlava, ze se nejak protlucem. Cesta byla dobra a jeste jsme nasli dva kremenaky a jednoho klouzka. Domaci sprechtal neco o ctyrech kilech, ktery normalne nosi z lesa, ale nemuze mu clovek vsechno verit, tuhle vypravoval, ze jsou vegetariani a pritom chovaji prasata.
Odpoledne jsme jeste vyrazili do safari alpske zvireny, ale nejak moc jsme se na to vyfikli, jako do zoo a misto toho jsme se brodili bahnem nejdriv kolem obr jelena a pak pekne do kopce k vybehu divocaku atd.
Ctvrtek - odpocinkovy den 3. Dopoledne prselo a chvilkama lilo. Nadherny den pro lenoseni, ale vysvetlujte to Vojtovi. Tak jsme s nim chvili jezdili po jidelne, mezitim jsme psali pohledy a laskovali s domacim. Pak nezbylo nic jineho, Luky natahl nepromoky a vyjel s Vojtou na uspavaci prochazku. Odpoledne jsme vyrazili do muzea plazu, meli tam vsechny mozny potvurky jedovaty. Pak jsme brouzdali nasi vesnici a zabrouzdali na super veceri.
Patek - opet v akci. Opet lanovkou jak jinak vyrazime z St.Oswaldu na Brunnach a po docela dobre ceste k nadherne horske chalupe, ale dal uz vedla jen pesina na hreben a dal, takze smula, snad priste. Luky si tam jeste i vyzkousel lazen v prave horske bystrine, za parneho dne bych taky neodolala. A pak cik cak zpet do St.Oswaldu, pocasi bylo nadherne. Jeste jsme cestou dolu meli strudl, ale na to nerada vzpominam bo jsem ho videla dvakrat.
Sobota - vyrazime misto na jezero na Maltatal. Nadherne udoli s prehradou na konci, ale mnoho z toho nemame, protoze pocasi je sileny, vitr severak a lijak, prchame. Teda prohlidli jsme si muzeum o vodnich elektrarnach - jak Rakusani prospikovali kopce. Dole v Gmundu uz bylo pocasi nadherny, nejdriv jsme obhlidli muzeum Porshe a pak jen tak courali mesteckem se zmrzkou v ruce, mnam.
Nedele - konecne jezero. Jenze jsme sedli do jine lodi a vyrazili na 1,5 hod projizdku, misto 20min svezeni. Ale Vojta to vydrzel a cesta na koleckovych bruslich zpet k autu byla super, ale jsme se podcenili, klido bychom po tak krasnem povrchu zvladli delsi projizdku. Po vydatne svace jsme vyrazili zubackou na Reisseck, chvilema jsme snad jeli kolmo, no hruza, zvlast cesta zpet - nic pro slabe natury. Nahore jsme stihli jen nakrmit Vojtu a kratkou prochazku k prehrade. Jo jeste me stihl pri prebalovani notne pokropit, takze jsem vypadala, jako ze jsem to nedobehla. Pak uz jsme nas hlavni stan presunuli do Heiligenblutu.
Pokracovani priste... fotky budou... mozna i verze lamanou nemcinou, az si nas domaci vezme do parady
Dolomity s zizalou - MKMC Trip to Dolomites
Monday, 18 September, 2006, 11:32 AM - Rest of the World
Vylet s MKMC (Milton Keynes Mountaneering Club) jako obvykle nezklamal. Super lidi, super hory, super pocasi a super Tyrolska kuchyne.
Nasi zakladnou se stal kemp v Colfosco (obec Corvara), ktery jsme uz dobre znali z naseho svatebniho vyletu s klubem dva roky nazpet. Parta byla z pulky nova a silne mlade kone. Hnedle po prijezdu nas anglani prekvapili, ze jako umeji pit prcky a vecer se tam zpumprdlikovali, ze nekteri dalsi den meli hodne problemu uz jenom s jizdou v lanovce. Nicmene, kdyz uvideli nastupni stenu ferraty, strizliveli bleskovou rychlosti a na stene byli fit.
Letos nas trochu prekvapilo pocasi, protoze jiz dva tydny pred nasim prijezdem v Alpach zaclo snezit kolem dvou a pul tisice metru. Nicmene to nam dalo sanci videt vrcholky hor nadherne zasnezene a taky vest snezne valky.
Protoze zizala se uz klube, vzali jsme to s Romcou relaxacne a vzdy vyrazili s partou lidi pod ferratu a sledovali je podel masivu, kde oni se skrabali na vrcholy. Vetsina lidi byla nadrzena na ferrata, tak jsme vetsinou putovali sami a byli casto odmeneni prekvapenym piskotem horskych svistu. Jsou to pekny bachule koudelaty.
Ve ctvrtek, po sesti dnech stravenych s lidmi z klubu, jsme vyrazili do Curychu, se podivat za tetou Veronikou a strejdou Patrickem. Ze zacatku s nama kolem prcka srandovali, ale kdyz jsme jim rikali, ze by byli paradni prazdninovi ucitele pro naseho sviste, trosku jim trnulo.
Pres den jsme chodili po horach, nejdrive na severo-vychod od Curychu do svycarskeho stredohori a pote do opravdovych hor smerem na Chur. V patek vecer zil Curych karnevalem podobnym Porto-Bello karnevalu v Londyne - smesici etnickych vetsinou nelegalnich mensin z teplych kraju. Byl to jeden obrovskej tanecni bar, kde jsme si nechavali michat osvezujici brazilsky napoje, poslouchali jejich rytmy a slintali na jidla ze vsech koutu. Patrick nas mrzak predem narval, skoda, ze nebylo vic mista. A v nedeli na obed jsme frceli domu.
Fotky: Dolomity + Curych
What a great trip to Dolomites, great people, great place, great cold and great food. We always knew that our British friends were tough hikers, but we never guessed that they were also used to drink strong spirits (well, some of them) what they proved on the first night.
Since we are broadening our family, our plan was simple - go with the flow. We always checked what guys were planning, looked into a map for an easy route which would go along their route and then joined them. Well, we were surprised how many people had the same cunning plan :-)
After five days of trekking and a very pleasant socialising, we had to say good bye to everybody and were heading toward Zurich to meet up with Veronika and Patrick. We were lucky, it got sunny in rainy Zurich so we were able to track around it in Swiss midlands and proper Alps too.
On Friday night, there was a Porto-Bello type of festival in Zurich, where we tasted great Latin American drinks and were mouth-watering all the time since there was so much curry, thai and chinese cousine. Patrick, he knew it, so he stuffed us at home in order to same money - we won't forget him. So much curry and we were already full.
Photos: Dolomites + Visit to Zurich
Lorenzo jde opet na Everest - Lorenzo's Attempt of Mount Everest
Monday, 10 April, 2006, 03:04 AM - Rest of the World
Vcera mi z mysli vytanulo, ze Lorenzo (nas kamarad z Anglie, puvodem Ital a ted opet zijici v Italii) mi minule leto rikal, ze by se letos chtel vydat podruhe na Everest. Rano jsem zkontroloval stranky jeho stranky a je to tady - Lorenzo je uz v Kathmandu!
Mel jsem moznost Lorenza sledovat diky jeho audio prispevkum zverejnovanych na webu uz minuly rok, bylo to uplne super a proto vrele doporucuju. Lorenzo dovede paradne popisovat prostredi a situaci vcetne stavu mysli behem vystupu na Everest a ma paradni zretelnou anglictinu, proto nevahejte a sledujte jeho postup.
Webovske stranky s audio prispevky: Lorenzo na Everest,
prispevky jsou na: Obrazky a zpravy.
Yesterday, when I was going back to my hotel room, I remembered Lorenzo telling me last summer that he would like to attempt Mount Everest sometimes this spring. I checked old audio blog and he is already in Kathmandu!
I'm sure everybody who knows Lorenzo will enjoy his audio reports from Himalayas and for those of you who don't know him yet, listen to him a few times and you will find yourself waiting for his new audio reports.
Lorenzo is also reequipped with an improved gadgetery so he is able to send photos this year too. Enjoy his website.
Lorenzo's Mount Everest site: Everest,
reports: Audio and Pictures.
Leto po francouzsky - French Trip
Thursday, 15 September, 2005, 02:04 PM - Rest of the World
Clanek bude brzy, Romca na nem pracuje.
Fotky: Francie
It couldn't have been better - great weather, great food, loads of exposed ferratas, glacier climbing, multipitch bolted/trad routes and so on.
We'll, this is a copy of an e-mail sent to Patrick and Veronika who were eager to hear more about our trip. I originally structured the e-mail into three main sections:
1) Via Ferratas - It's something completely different to what we did in Italy. These ones are sport ferratas which are mostly exposed, exhausting and sometimes bold. It's hard to compare them to Italian ferratas. You get adrenaline on one hand, but the ferratas sometimes look as if they were made by a big staple machine on the other hand.
2) Dome de Ecrins (4010m) - Lorenzo, Graham, Alan, Scott and I summited this peak on Tuesday at 9.30 am. It was a great experience. First, we walked from 1900m to 3000m on Monday, pitched our tents on a glacier and got ourselves ready for a push for summit on Tuesday. The summit is a sibling to its bigger brother (Barre de Ecrins - 4150m). Our summit had advantage of being a glacier from bottom (3100m) to the top. We started early (5 am) ascending this peak and we stood at the top in four and half hours. It was mostly very steep glacier walking (40 degrees) with a final pure ice 15m long wall.
3) Trad route in Alefroide - Keith saw a beautiful line and wanted to climb it with somebody. It took him a few seconds and I agreed. It was supposed to be 8 pitches/250m route with most difficult pitches of french 5c. We started at 12 am and it took us four hours to stand at the top. It was a great climb, there were many technical bridgeing chimneys, wall climbing and exposure too. I don't know what went wrong, but we finished climbing it in 14 pitches, but it was pretty fast climbing with Keith and myslelf alternatively leading. Look at the picture - we climbed the big crack.
Photos: France
Next









